Sociální podnik…? Ano!
Je duben a je na čase se ohlédnout za první třetinou nového roku. Co se daří? Co by se mělo dařit lépe? V projektu KYTKY Z KAPRADÍ vytváříme flexibilní pracovní místa neformálně pečujícím maminkám, které se starají o syny s postižením. Jde o vlídné zázemí při práci na zahradě a s květinami… Díky podpoře dárců můžeme kontinuálně rozvíjet podnik, kde tyto ženy najdou bezpečí, porozumění a zažijí radost z výsledků svého úsilí.
Domněle klidná zimní mimosezóna
V lednu jsme si dopřály společný čas nad plány, termíny, výsadbami, školeními (např. komunikace s médii), v únoru jsme objednávaly semínka a vysazovaly první sazeničky, v březnu začaly na zahradách rašit první pupeny a vykukovat narcisy a k tomu jsme před Velikonocemi lektorovaly dva workshopy na výrobu jarního věnce. Společně jsme navštívily sociální podnik (Dílna u beránka), také se zamýšlely nad směřováním společného úsilí, nad našimi vlastním potřebami, představami a úkoly. Spustily jsme samoobslužný prodej v kvítkomatu a tuto brzkou cibulovou etapu zakončila exploze jara, kdy nám během několika horkých dnů dokvetla celá tulipánů doslova před očima.
S cibulí nebo bez – to je, oč tu běží!
Plánované týdny úrody se smrskly do pár dnů. Celý náš zahradní tým byl v pohotovosti, plány se občas měnily z minuty na minutu, Denča z toho nespala, kdo měl ruce, sklízel, čistil, vázal, balil, vyřizoval objednávky, s nadbytkem nakvétajících tulipánů se jezdilo se do lednice (zapůjčené), s hotovými kytičkami do kvítkomatu (i vícekrát denně), do toho promo focení a TV reportáže (když už, tak už)! Adrenalinová jízda se vším všudy.
“Došlo mi, že i když je dnes poslední den, kdy tulipány zdobí zahradu, tak nikdo nebude dlouze pózovat, protože jsou všichni vytíženi posláním dostat čerstvé kytky tam, kde na ně čekají natěšení zákazníci. Došlo mi, že nejlepší bude nepřekážet, jen tam být a pozorovat situace a zmáčknout spoušť fotoaparátu, když mne to zavolá. Došlo mi, že pozoruju něco mimořádného, kdy i pod tlakem mimořádnou situaci zvládnout se vše odehrávalo v dynamické a respektující atmosféře.” (Fotografka Renata Veselská – děkujeme za fotografie)
Obrovské poděkování patří celému týmu, je skvělé, že už se známe a tahle smršť nás nezaskočila – každý už věděl, co a jak a kde má právě dělat. A tak se na mezi záhony střídaly Mirka s Šárkou, naše holky-maminky, kapradiny Lenka, Lenka a Kača, Denisa a také Helena – dobrovolnice a milovnice zahradničení, kterou jsme s nadšením přijaly “do rodiny”. Tento tým stojí za projektem KYTKY Z KAPRADÍ a každý v něm má svou nezaměnitelnou roli.
Doběhla nás nesmírná směs emocí, dojímaly jsme se nad příběhem každé kytice – když jste ji koupili svým milým, posílali radost, překvapovali, nebo si dopřáli tu největší radost právě sami sobě. Také to, že jste pochopili naléhavost a pomíjivost tulipánové krásy a také jste věděli, že chcete kytky, které vyrostly právě tady a teď, na opavských zahradách. Že jejich půvab spočívá možná právě v tom, že znáte jejich původ, často nás znáte i nás osobně a víte, že je s velmi osobní péčí pěstujeme, a že se i vy tak stáváte součástí “toho” příběhu…
Sociální podnik – jak to bude dál?
Jsme živý a žijící, sociální i environmentální podnik. I přes bouřlivou úvodní kapitolu a nynější zdánlivý klid jsme stále na začátku největší KVĚTINOVÉ sezóny. Jaká asi bude? Stejnou péči a podporu, jako od semínka věnujeme každé sazeničce, stonku a květu, potřebuje nyní pro svůj rozvoj i sociální podnik. Jsme vděčné za to, že nám skrz vaši podporu ukazujete, že o lokální KYTKY s příběhem a přesahem maminek z Kapradí v Opavě stojíte. DĚKUJEME!
