PŮDA POD MIKROSKOPEM

Půdní organismy (EDAFON) jsou živou, mnohdy neviditelnou, ale o to více potřebnou a nezbytnou složkou půdy. Půdní bakterie a mikroskopické houby se podílejí na rozkladných a půdotvorných procesech. Říkáme jim také DEKOMPOZITOŘI. Jejich hlavní funkcí je rozklad odumřelé organické hmoty, čímž se vytváří humus. 

Jako první se rozkladu organické hmoty – např. spadlého listu dubu – účastní bakterie, které se ve vlhku se začnou množit a vypouštět enzymy, které štěpí složité molekuly buněčných stěn listu. Vítr přinese houbové výtrusy a ty se na vlhkém povrchu listu probudí k životu. Ozdobí list krajkou bílých vláken zvaných hyfy. Produkují enzymy, jež dokáží štěpit lignin (tuhé molekuly dřeva). Nebýt hub, svět by zmizel pod kmeny padlých stromů. Na každý takto „natrávený“ list si dělají choutky bezobratlí: mnohonožky, svinky, stínky, larvy much, chvostoskoci, roztoči, červi a žížaly. A svými kusadly jej cupují na malé a ještě menší  kousky.  

Život půdních mikroorganismů je krátký, ale intenzivní. Když se naplní jejich čas, větší mikrobi nebo živočichové zkonzumují jejich těla. V půdě se odehrávají boje na život a na smrt! Žravé měňavky ve vrstvách půdní vody číhají na bakterie. Roztoči, chvostoskoci, někteří brouci a mnoho dalších se živí drobnějšími dekompozitory, a zároveň oni sami slouží jako potrava větším predátorům – broukům, stonožkám, štírkům, roztočům, mravencům či pavoukům.

Půdní rovnováha je hustě propletená síť potravních vztahů a propojených cyklů, které zaručují přirozenou kontrolu a rovnováhu mezi nimi, a poutají život a smrt každého druhu s mnoha ostatními. 

NA TOMTO STANOVIŠTI MŮŽEŠ

  • pozorovat hostinu na listu a zkusit odhadnout postupný proces zapojení jednotlivých organismů
  • obkreslit si půdního hrdinu – jedná se o MIKROSKOPICKOU HOUBU
  • Věděli jste, že… mikroskopická houba Penicillium (štětičkovec) způsobila v roce 1928 lety světový převrat v léčbě tehdy smrtelných infekcí? V laboratoři Alexandra Fleminga náhodou zplesnivěly vzorky kultur stafylokoků (uvádí se, že Flemingova laborantka ponechala otevřené okno v místnosti, kde byly uloženy Petriho misky s narostlými kulturami těchto bakterií a misky byly kontaminovány plísněmi zvenčí). Fleming si všiml, že bakterie okolo ložisek plísně umírají. Tato „šťáva z plísně“ byla později pojmenována jako penicilin a stala prvním významným antibiotikem. Mikroskopické houby a jejich metabolity jsou významným zdrojem nejen pro farmakologii, ale také v chemii či potravinářství (výroba sýrů, uzenin, sójové omáčky)
  • vyluštit si křížovku