PŮDA POD MIKROSKOPEM
Půdní organismy (EDAFON) jsou živou, mnohdy neviditelnou, ale o to více potřebnou a nezbytnou složkou půdy. Půdní bakterie a mikroskopické houby se podílejí na rozkladných a půdotvorných procesech. Říkáme jim také DEKOMPOZITOŘI. Jejich hlavní funkcí je rozklad odumřelé organické hmoty, čímž se vytváří humus.
Jako první se rozkladu organické hmoty – např. spadlého listu dubu – účastní bakterie, které se ve vlhku se začnou množit a vypouštět enzymy, které štěpí složité molekuly buněčných stěn listu. Vítr přinese houbové výtrusy a ty se na vlhkém povrchu listu probudí k životu. Ozdobí list krajkou bílých vláken zvaných hyfy. Produkují enzymy, jež dokáží štěpit lignin (tuhé molekuly dřeva). Nebýt hub, svět by zmizel pod kmeny padlých stromů. Na každý takto „natrávený“ list si dělají choutky bezobratlí: mnohonožky, svinky, stínky, larvy much, chvostoskoci, roztoči, červi a žížaly. A svými kusadly jej cupují na malé a ještě menší kousky.
obrázek potravní řetězec
Život půdních mikroorganismů je krátký, ale intenzivní. Když se naplní jejich čas, větší mikrobi nebo živočichové zkonzumují jejich těla. V půdě se odehrávají boje na život a na smrt! Žravé měňavky ve vrstvách půdní vody číhají na bakterie. Roztoči, chvostoskoci, někteří brouci a mnoho dalších se živí drobnějšími dekompozitory, a zároveň oni sami slouží jako potrava větším predátorům – broukům, stonožkám, štírkům, roztočům, mravencům či pavoukům.
Půdní rovnováha je hustě propletená síť potravních vztahů a propojených cyklů, které zaručují přirozenou kontrolu a rovnováhu mezi nimi, a poutají život a smrt každého druhu s mnoha ostatními.
NA TOMTO STANOVIŠTI MŮŽEŠ